Československý

 

 

„At žije soudruh Stalin!“

maršál Sovětského svazu (6. březen 1943)
generalissimus Sovětského svazu (27. červen 1945)

předseda Rady lidových komisařů (květen 1941 - březen 1946)
lidový komisař obrany (červenec 1941 - únor 1946)
vrchní velitel ozbrojených sil (červenec 1941 - říjen 1945)
lidový komisař ozbrojených sil (únor 1946 - březen 1946)
předseda Rady ministrů (březen 1946 - březen 1953)
ministr ozbrojených sil (březen 1946 - březen 1947)

 

 

Josef Visarionovič STALIN

 

XXIV. VÝROČÍ VELKÉ ŘÍJNOVÉ SOCIALISTICKÉ REVOLUCE


REFERÁT PŘEDNESENÝ 6. LISTOPADU 1941

 

 

 

 

 

V březnu 1901 byl na Stalina vydán zatykač. Mladý revoluční pracovník přešel do ilegality a až do únorové revoluce 1917 vedl hrdinný, namáhavý život revolucionáře leninského typu. V září 1901 dal popud k založení Časopisu „Bradola" („Boj') a koncem listopadu odejel z příkazu tifliskélio výboru Strany do proletářského střediska Batumi, kde mezi dělnictvem rozvinul všestrannou politickou a uvědomovací práci. 1. dubna 1902 byl Stalin zatčen a na podzim 1903 vypovězen na tři léta do východní Sibiře, kde obdržel dopis od V. I. Lenina. 5. ledna 1904 z vyhnanství prchl a nejdříve v Batumi, potom v Tiflisu pokračoval v revoluční činnosti jako přímý uskutečňovatel Leninových idejí. V prosinci 1904 řídil grandiosní generální stávku dělnictva v Baku, která byla předzvěstí památných lednových a únorových akcí v celém Rusku a v revolučním roce 1905 stál v čele kavkazského výboru sociálně demokratické dělnické strany Ruska.

"Po prvé jsem se seznámil s Leninem v roce 1903. Nebyla to sice známost osobní, nýbrž na dálku, dopisováním, avšak zanechala ve mně nesmazatelný dojem, který mě neopouštěl po celou dobu mé práce ve straně. Byl jsem tehdy na Sibiři ve vyhnanství. Dopis Leninův byl poměrně krátký, ale kritisoval směle, nebojácně praxi naší strany a neobyčejně jasně i stručně vykládal celý pracovní plán strany pro nejbližší období."
J. V. Stalin: "O Leninovi", česky, 1949

"Nevídaná generální politická stávka, která se právě rozpoutala, bezpříkladná svou mohutností nejen v dějinách Ruska, nýbrž celého světa, může snad skončit dnes, aniž vyústí v povstání všeho lidu, ale jen proto, aby zítra znovu a s větší silou otřásla zemí a aby vyústila v to velkolepé ozbrojené povstání, které musí rozřešit odvěký zápas ruského lidu s carskou samovládou a rozdrtit hlavu této hnusné nestvůře... Ozbrojené povstání všeho lidu - toť onen veliký úkol, který dnes stojí před proletariátem Ruska a důrazně si žádá, aby byl vyřešen!"
J. V. Stalin v provolání tifliského výboru Kavkazského svazu sociálně demokratické dělnické strany Ruska, říjen 1905.

Od roku 1901 do roku 1911 byl Stalin sedmkrát zatčen, do vyhnanství byl poslán šestkrát, pětkrát z něho uprchl. Jsou to léta jeho nesmiřitelného boje za zachování a upevnění nelegální revoluční strany, léta napjatého úsilí o zorganisování a výchovu dělnických mas, korunovaná úplným vítězstvím bolševismu v bakinské organisaci, léta mimořádně úporného boje s carskou policií.

"Dvě léta revoluční činnosti mezi dělnictvem naftového průmyslu mne zocelila jako prakticky činného bojovníka a jednoho z prakticky činných vedoucích pracovníků. Jednak při stycích s takovými uvědomělými dělníky v Baku jako Vackem, Saratovcem a jinými, a jednak v bouřlivých chvílích nejpříkřejších konfliktů mezi dělníky a naftovými průmyslníky jsem po prvé poznal, co znamená vést velké masy dělnictva. Tam, v Baku, jsem tak dostal svůj druhý revoluční křest ohněm."
Pravda, čís. 136 ze 16. června 1921

V dubnu 1911 byl J. V. Stalin v Petrohradě zatčen a po několikaměsíčním žalářováni vypovězen na 3 léta do narymského kraje. 1. září z vyhnanství uprchl zpět do Petrohradu, kde redigoval bolševický časopis „Pravdu" a řídil činnost bolševiků ve volební kampani do IV. státní dumy. Velkou roli v této kampani, která skončila vítězstvím strany, sehrál Stalinem sepsaný „mandát", který dalo petrohradské dělnictvo svému poslanci. Tento mandát vysoce ocenil V. I. Lenin. Když jej posílal do tiskárny „Pravdy", dal příkaz, aby byl uveřejněn velkým písmem na čelném místě.

"Máme za to, že Rusko stojí před blížícími se masovými hnutími, možná mohutnějšími než v pátém roce... V prvních řadách těchto hnutí půjde tak jako v pátém roce nejprogresivnější třída ruské společnosti, ruský proletariát. Jeho spojencem pak může být jedině rolnictvo, jež tolik vytrpělo a jehož životním zájmem je, aby Rusko bylo zbaveno feudálních pout."
J. V. Stalin v "mandátu" petrohradským "zmocněncům" a poslanci

Po volbách v roce 1912 se J. V. Stalin věnoval řízení bolševické části poslanecké frakce v dumě a navázal úzké spojení s V. I. Leninem, dlícím v cizině. Dvakrát za ním odejel do Krakova: v listopadu a koncem prosince na poradu Ústředního výboru s funkcionáři strany. Za hranicemi také napsal dílo „Marxismus a národnostní otázka", které patří mezi nejvýznamnější projevy bolševismu o národnostní otázce na mezinárodním fóru před válkou.

 

1904 zatčen a poslán na Sibiř
    
1905 utekl ze Sibiře a vrátil se do Tbilisi
    
1906 ve Finsku na konferenci Sociální demokracie (SDDSR) se poprvé setkal s Vladimirem Iljičem Leninem
    
1907 zatčen, ale z vazby utekl. V té době existovalo podezření na jeho spolupráci s carskou policií. Ve Stalinově okolí totiž policie dosahovala podezřelé míry úspěšnosti
    
1908 S cílem zaopatřit sobě i straně finanční prostředky, zorganizoval přepadení transportu peněz do Tbiliské banky. Výsledkem bylo nejen velké množství peněz, ale také zhruba 50 mrtvých (většinou kolemjdoucích). Někteří členové vedení sociální demokracie byli pobouřeni používáním teroristických a banditistických metod a požadovali Stalinovo vyloučení. Lenin však diskuse na toto téma odmítl.

1908-1912 zatčen, zřejmě za vydírání obchodníků v Tbilisi
    
1913 několikrát zatčen, poté následoval útěk a další zatčení
    
1917 zatčen a umístěn na Sibiři ve stanici Kurejka, což bylo místo pro nejhorší zločince
    
1917 po pádu carského režimu se vrátil do Petrohradu, zvolen členem ÚV (Lenin, Zinověv, Kameněv, Stalin)  

 

 

* * *

Stalinovy projevy a spisy

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ALBANIAN

ARABIC

CHINESE

CZECHOSLOVAK

DANISH

FARSI

FINNISH

FRENCH

HUNGARIAN

ITALIAN

NEDERLANDS

NORWEGIAN

PORTUGUESE

RUSSIAN

SERBOCROAT

SPANISH

 

Stalin

Československý